Setkání s blbcem
Tak se mi v pátek 30.4.2010 stala na kole taková příhoda nemilá, kterou si dovolím nyní reprodukovat jako odkaz pro přístí generace a poučení, jak je možné se v podobných situacích chovat a (snad) přežít. Vše začalo tak, že na konci sjezdu do Jevan najednou v zatáčce stříbrný VW Transporter v protisměru při levé krajnici (jeho) přímo proti mně. Prosmýkl jsem se jentaktak po krajnici těsně podél svodidla, zakřičel na něj „Ty čuráku jeden!“ a pokračoval dál. Po chvilce mě tohle auto zezadu dojelo, řidič mne natlačil ke škarpě, já mu přitom na uvítanou praštil pěstí do okna, načež vylezl takový 120 kg pořízek, ruce jako lopaty a začal se odvíjet následující dialog (zajímavé je, že vzadu na sedačkách seděly dvě malé děti, sedadlo spolujezdce bylo prázdné -> maminka nebyla přítomna):
Poznámka: V dialogu jsou osoby označeny R jako (Radim) a řidič auta jako Z (podoba počátečního písmena se slovem „zmrd“ je čistě náhodná).
Z: Cos mi to řek!? Pojď mi to říct do očí srabe!
R: Ty vole vždyť tam máš děti, to snad nemyslíš vážně?
Z: Právě proto! Cos mi to řek do toho okýnka? Zopakuj mi to!!!
R: To snad není možný, ty vole, víš kudy jsi to jel? Úplně vlevo! Moh jsi mě zabít!
Z: Říkám ti, že jsem nikam nejel, stál jsem a tys na mě zařval do okýnka tohle, omluv se, nebo dostaneš!
R: Tak tohle nemá cenu, já normálně volám Policii, ať se to vyřeší na místě!
Z: To si klidně volej (v tom rána do ruky a mobil letí vzduchem asi dva metry do příkopu), ale teď mi to řekneš do očí, nebo se omluvíš!
R: Ty vole to snad není možný, říkám ti ten mobil sebereš!
Z: Ty se napřed omluvíš, chlapečku! Cos mi to řek?
R: Řek jsem ti TY (postoj jako nasupený býk … no dobře, tak aspoň býček) … TY JEDEN ŠPATNÝ ŘIDIČI!!!
Z: Takhle jsi to neřek!
R: Řek jsem to tak, jak jsem to v tu chvíli myslel! (do toho začíná zaznívat pláč dětí z auta)
Z: (směrem do auta) Ticho broučku, to bude dobrý! (směrem ke mně): Naposled ti říkám, se mi tady omluvíš, nebo dostaneš po tlamě!!!
R: Dobře … já si teda seberu mobil (sbírám mobil ze škarpy) a H-L-U-B-O-C-E se omlouvám (přitom jdu k zadní části auta), ale SPZ 6A4 8530 si pamatuju a hned tě hlásím, ty magore!
Z: (přistupuje blíže a chytá mě pod krkem … no taky by se dalo říct, že odvážně útočím vlastní šíjí do jeho lopat!) A už toho mám dost!
R: (odstrkuji ho) Jseš normální před těma dětma?! Volám policajty! (přitom vyťukávám na mobilu 158 a mačkám tlačítko pro vytáčení): 6A4 8530, budou z tebe mít radost!
Z: (poměrně důležitý moment, chlap při pohledu na displej telefonu s nápisem „VYTÁČÍM … POLICIE ČR“ zaléza zpět za volant a pokřikuje na mě nadále už jen z auta): Dej mi ten telefon, klidně jim to vysvětlím!
R: (nenápadně vypínám vytáčení, aby to na policajtech nezačalo opravdu zvonit): Co chceš říkat, že jezdíš v protisměru?! Víš kolik jedu v tom sjezdu? Padesát! Co bys teď říkal dětem, kdybys měl teď na předním skle velkej červenej flek, jseš normální (na dveřích si všimnu firemního nápisu HOTEL BERCHTOLD Kunice) … ty hoteliére?!!
Z: (vidí, že už toho o něm vím docela dost – SPZ, komu nejspíš auto patří, takže už pokračuje zjevně klidněji) Ti říkám, že jsem stál, koukali jsme se na ryby!
R: Se nemáš co koukat na ryby, když sedíš za volantem, máš se koukat na cestu, moh jsi mě zabít! Rybník je vpravo a tys jel po levý krajnici!
Z: Ti říkám, že mě sere, jak si myslíte (myšleno zjevně jako vy cyklisti), že si můžete dělat co chcete a nic se vám nestane!
R: Ty vole co mám asi dělat, když mě málem sundáš, to mám bejt zticha?!
Z: (už celkem klidně) Mně jenom vadí, jak si lidi pořád jenom sprostě nadávaj…
R: (už se trochu apaticky směju) … a rvou se, že jo?!
Z: Hele ruku na to, já budu příště dávat větší pozor …
R: … a já nebudu křičet „Ty čů….!“, ale „Ty špatný řidiči“!
Z: O.k. vole, čau!
Z toho plyne poučení, že pokud si nejste jisti, že zvítězí vaše hrubá síla, což by samozřejmě v případě takovýchto lidí bylo to nejlepší řešení, vyťukejte aspoň na mobilu 158, ukažte mu to do očí a přitom nahlas přečtěte jeho SPZ … pak už se rozhovor dostane do přijatelnější lidské dimenze (možná).
Tou SPZ 6A4 8530 a nápisem na dveřích si nejsem úplně jistý, přece jen jsem byl lehce rozrušený průběhem událostí, ale myslím, že to bylo tohle číslo a hotel, nicméně nevím to teď zpětně úplně jistě, abych nechtěně neukřivdil někomu jinému … každopádně si to v Kunicích někdy ověřím na místě, a pokud tam to auto někde uvidím, tak jak zpívá Ivan Mládek v jedné své písničce: „… od desetníku rýhu bude mít!“
Konec dobrý, všechno dobré?!