Bike Adventure 2010, MTBO
Jelikož z mateřského oddílu mi účast nikdo nepřislíbil (naše spící princezny, probuďte se), vytvořil jsem dvojici s kamarádkou kamaráda Pavlínou, která sice byla v orientačním závodě úplný nováček, ale za to nováček učenlivý a na kole jezdila moc pěkně. Nejprve ale bylo nutné přečkat ve stanech strašidelnou noc z pátku na sobotu, při které byl kemp na západní straně táhlého kopce prakticky celou noc bičován prudkým západním větrem se silným deštěm, ale stany nakonec vydržely a ráno v osm hodin jako mávnutím čarovného proutku déšť ustal. V terénu samozřejmě zůstalo bláta dosti, ale orientační závod má tu výhodu, že trať není předem určena, ale tvoří si ji každá dvojice sama tím, jaký postup mezi jimi vybranými kontrolami volí. Pro přesuny mezi kontrolami jsem se tak snažil využívat co nejvíce asfaltové a zpevněné cesty, při finálním přiblížení ale občas nebylo před bahnem vyhnutí, a tak se z nás pomalu stávali čím dál větší bahňáci. Navigace se ale celkem dařila, k větší chybě jsem se uchýlil pouze jednou, když jsem poněkud trapně přehlédl odbočku ke kontrole za dvacet bodů (minimum je nula, maximum osmdesát, takže žádná tragédie, nicméně dobrá by byla), ale jinak se mi dařilo nekufrovat a postup mezi kontrolami byl snad v celku optimální. Dokonce i s určitým úbytkem sil u něžného pohlaví ke konci šestihodinové etapy bylo počítáno (celkem jsme za sobotu ujeli 71 km), a tak jsme do cíle etapy dorazili se slušnými 300 body a hlavně včas. Dokonce jsme si mohli dovolit i občerstvovací tatranko-pauzu na křižovatce necelý kilometr před cílem, což někteří ostatní závodníci spěchající do cíle s jazykem na vestě, aby stihli svůj limit, celkem nechápali. Počasí bylo celý den podmračené a užili jsme si i jízdu v mraku v obrovské vlhkosti, ale oproti předpovědi se žádný vytrvalák naštěstí nekonal (všechno se to vypršelo v noci) a během etapy spadlo jen pár kratších přeháněk. Mapa však přesto trpěla, ač byla v pátek večer pečlivě podlepena izolepou, a v cíli si vyžádala větší opravy, aby se vůbec další den dala použít.
V neděli se počasí definitivně umoudřilo, dokonce i sluníčko se občas mezi mraky ukázalo a déšť už nehrozil, takže se hned vyjíždělo lépe. Vzhledem ke značné rozhlehlosti závodního prostoru (odhadem více než dvojnásobného než v minulosti, byť zároveň s o něco větším počtem kontrol) jsem pro nedělní kratší čtyřhodinovou etapu zvolil stejnou oblast, jako v sobotu. Přece jen je určitá výhoda, když člověk z předešlé etapy už ví, kde jsou kontroly umístěny a které cesty k nim je nejlepší zvolit. Nutno říct, že bahna bylo v neděli podstatně méně, a to i v místech, která jsme den předtím překonávali s obtížemi. A ani ten brod nebyl v neděli to, co v sobotu (viz. foto, v sobotu to bylo po středy, možná lehce nad ně):
Navigace se opět celkem povedla (musím se pochválit, kdo jiný by to za mě udělal, že?), bloudilo se jen lehce a krátce, takže v cíli jsme si s pěkně jedoucí Pavlínou (tahat ani tlačit takřka nebylo potřeba) přičetli dalších 200 bodů bez penalizace. Bylo to vlastně při mé páté účasti na tomto závodě vůbec poprvé, kdy jsem přijel do cíle v obou etapách včas. S celkovým součtem 520 bodů jsme v naší kategorii mladých (naštěstí stále ještě) mixů obsadili slušné 67. místo z celkem 133 dvojic, což je přesně na rozhraní první poloviny startovního pole, a to se počítá. Úsměvy v cíli byly proto plně na místě:
Za sebe mohu říci, že jsem si závod pěkně užil, je to totiž úplně jiná atmosféra než na bikových maratonech. Vždyť kde jinde se Vám stane, že se v klidu pozdravíte se soupeři jedoucími v protisměru bez obav, že jeden z Vás jede nutně špatným směrem? Pouze na MTBO! 🙂 Nezbývá, než začít se pomalu těšit na příští ročník!
Odkaz na celkové výsledky:
http://www.bike-adventure.czPodrobné bodové vyhodnocení naší dvojice:
http://www.sokolveltez.cz/files/ba_2010-07-28_224226.xls
http://www.sokolveltez.cz/files/ba10-mapa-sobota_2010-07-28_224536.jpg
http://www.sokolveltez.cz/files/ba10-mapa-nedele_2010-07-28_224812.jpg
R.