Sokol Veltěž opanoval Jarní Cyklokros v Praze 4

Vytvořeno: 5. 5. 2011/Zařazeno: Cyklistika/Od:

Ve středu jsme se úspěšně zúčastnili cyklokrosových závodů na Praze 4. Abychom nepsali spoustu příspěvků o jedné akci, jsou postřehy jednotlivých účastníků (bez cenzury) v tomto souhrném příspěvku.

Jak to viděl Matěj :

Ve středu 5.4.2011 proběhl cyklokrosový závod v Praze 4 – Opatově.

Teď k mému závodu:
Startovalo se kolem 3 hodiny odpolední. Přede mnou si Madla vybojovala ve své kategorii zlato. Ještě před ní jela kategorie nejmenších.

Můj start byl vysoce neočekávaný, proto se mi nepovedl. Bezprostředně po startu byly dvě terénní vlnky. Následovala rovina, sjezd a ….. další vlnka. Pak se jelo po rovině, mírně z kopce. 100 stupňová zatáčka, mírně do kopce, další zatáčka a na cestičku. Pak menší pěšinou nahoru, následoval relativně dlouhý výjezd po trávě. Prudký sjezd, rovina a další vlna. Pak už jen rovně do cílové rovinky. A to celé pětkrát (bohužel).

Na startu nás stálo 6 nebo 7. Po startu jsem se dostal na třetí místo. Dalším dvěma za mnou jsem začal ujíždět. Po prvním kole už jsem nemohl. V druhém kole jsem začal dojíždět druhého, měl jsem ho podle táty nejblíže na 10 vteřin. Ale stejně mi frnknul……

Na konci čtvrtého kola mě první předjel o kolo (bohužel). Byl k…a (sakra) rychlej. Poslední kolo jsem už úplně vypustil. Nakonec jsem skončíl na bronzovém místě.

Po vyhlašovámí vítězů proběhla štafeta. V týmu jsme jeli já, Madla a táta.
Já jsem odstartoval na 4. místě (bohužel), ale hned jsem se probojoval na první. Celou cestu jsem pak zvětšoval náskok na další závodníky.
Když jsem předal štafetu Madle, tak můj náskok ještě zvětšila.
Táta – bez komentáře….no ubránil to a dovezl naší štafetu na prvním místě (naštěstí).

Jak to viděla Madla :

ZÁVOD ŽÁKYNĚ 2
Závod se uskutečnil na louce nebo parku na Praze 4. Jedno kolečko bylo cca 800m dlouhé. Na to, že to byla louka, tam bylo docela hodně výjezdů a sjezdů. Byly krátké, ale prudké. Moje kategorie jela celkem dvě kolečka. Na začátku jsem byla na druhém místě, ale probojovala jsem se na první místo. Na konci jsem měla cca 20 vteřin náskok. Hned po dojetí závodu se vyhlašovaly výsledky. Já jsem dostala zlatou medaili a tašku plnou užitečných věcí na kolo.

ZÁVOD ŠTAFETA
Štafetu jsme jeli já, Matěj a táta. Matěj jel jako první, já druhá a táta poslední (třetí). Každý z nás jel tentokrát jedno kolečko. Matěj se během svého kola dostal na první místo a udělal velký náskok a já jsem ho ještě zvětšila a táta si ho jenom držel. Měli jsme velkou radost, neboť jsme dostali plný, docela velký pytlík bonbonů a sladkostí. Plus osm piv a jednu sklenici. Jo, abych nezapoměla, také jsme každý dostali krásnou zlatou medaili. Takže pro mě to byl velmi úspěšný den, protože jsem vyhrála 2 zlaté medaile.

Jak jsem to viděl já aneb, jak mi děti vyhráli medaili :

Pravidla říkají, jeden z členů štafety musí být nad 21 let a tak jsem byl také na startu. P.S. s nejvíce špinavým kolem, ještě před startem jsem opravil defekt.

Byl jsem asi nejvíce olepen (rozuměj v krásném dresu), nicméně ostatní dospěláci dle postavy nevypadali jako úplná ořezávátka. Všichni nejstarší členové štafet nastoupili do posledního úseku jako finišmani a tak to vlastně mohlo dopadnout jakkoliv. Prostě pojedu, až mi to Madla doveze. Buď bude jasno, nebo si třeba zazávodím na pásce.

Vyfotil jsem Matěje na startu, na startu nebyl nejrychlejší, ale v prvních kopečkách za to vzal a ještě před půlkou okruhu se dostal do čela. Říkám si, dobré, Madla to bude mít minimálně v kontaktu. Proti Madle pojede jeden z Matějových soupeřů z indi-vindi a ještě jí stačím říci, aby zkusila uviset, co nejdéle.

A právě do cílové rovinky právě jede Máťa….a má dokonce náskok…. ne sice velký, ale odhadem 10 vteřin to bylo. Madla vyráží, první kopečky ještě zkouknu. Jede pěkně a jdu si pro kolo. V duchu si říkám, že by mohla přijet nejhůře snad druhá. Stavím kolo do předávací zony, ohlížím se a Madla je tady. SUPER !! SAMA !!! A dokonce s trochu větším náskokem, než odjížděla na svůj okruh.

V duchu začínám děkovat dětem, že položili základ hezkému výsledku. Mám náskok asi 100m. A před sebou okruh jen 800m. Přece jim to nemohu zkazit, a navíc by to byla ostuda to neudržet. Nikdy v životě jsem nepřijel do cíle na prvním místě, tak jsem si dovolil i pustit řidítka a zvednout ruce. Ani nevím, zda jsem si zapnul dres, jak to dělají profíci -:).