Na nejlepší mi ještě trochu chybí -:)

aneb jak jsem neuvisel 10 km před cílem.
V sobotu jsem vyrazil s holkama do Terezína za Pěnivou důvou.

Nejdříve Verča ve společné kategorii s klukama v závodě okolo náměstí vybojovala 1. místo způsobem start – cíl (asi z 10 závodníků). Výborně nám to začíná. !!

Potom na trať – 3 kola okolo náměstí nastoupila Madla. Nechci ji omlouvat za 3.místo ze šesti závodníků, ale Ti před ní měli silniční nebo trekové kolo s hladkými plášti. Také hezké !!

No a pak jsem na krátkou trať nastoupil já, statečně jako jediný Sokol. Letos se pořadatelům vůbec nepovedl start, neboť jim 30-40 závodníků krátké trati odjelo s první startem na dlouhou trať (a pak zabočili na krátkou), takže několik „závodníků“ jsem viděl až v cíli….

Rozhlédnu se kolem sebe na startu a vidím pět stejných dresů (ani nepamatuji jméno), pak 2x Svijany Kolokrám, 2x Whirpool. Koukám na jejich ošlehané diskobolové postavy a krásná kola k tomu. Samý kompozit, vysoké uhlíkové ráfky – jenom ty je stály určitě víc než moje celé kolo….

Kousek se jelo za motorkou a následoval letmý start. Čelo opanovaly, dá-li se to tak říci, tyto tři týmy. Prvních 6 km se jelo pěkně ostře, pořád přes 40 km. No, nehodlal jsem se jim do toho plést. Pak se sice trochu zvolnilo, ale jelo to fakt pořád krásně. Pár nástupů proběhlo, všechny jsem si bez problémů pochytal a se mnou se drží i tak dalších 20-30 lidí.

Nebudu popisovat, jak každých pět kilometrů jsme dojeli skupinu 4-8 „závodníků“, kteří startovali dříve. Chvilku se pletli a pak většinou stejně odpadli….

Pod roudnický „kopec“ (dávám do závorek, neboť na této trati se to jako kopec jeví…) jsme přiletěli přes 35km/h pod taktovkou nejpočetnějšího týmu a to to bylo proti větru. Čekal jsem nástup a pokus o roztrhání už tady, ale relativně v pohodě držím tak 10-tou pozici. Nicméně pak začlo peklo, alespoň pro mne. Stupňování tempa, nástupy – prostě všechno, co jsem po kopci potřeboval…. Ne všichni toto zrychlení akceptovali a vznikají pěkné díry a začínáme se trhat a řídnout. Třikrát jsem si to dotáhnul a koukám, je nás posledních pět. Jsem docela country, ale visím !!! Zbývá posledních 500 m do zvlněného kopce. Bohužel pro mě, přišlo další stupňování tempa a tepovka na 185 mi vystavila stopku asi 250m pod horizontem. 

Tak jsem si nedobrovolně vystoupil v posledním kopci….Dojíždí mě 2 odpadlíci, jsou na tom podobně jako já. Za horizontem formujeme trojičku do stíhání. Je to po rovině a mírně z kopce, jedu čelo ve snaze zkusit dojet uprchlíky, a po 300 m koukám, že jedu sám….Neuviseli. Čelo 200m přede mnou, za mnou 100m další skupinka asi 10 lidí. Čekáme tedy na ně v domnění, že se protočíme a třeba ty vepředu ještě stáhneme.

Bohužel nikdo nechápe, co znamená spolupracující skupina. Ne, že bych jim to vysvětloval, jenom jsem se poslušně zařadil a má aktivita na čele opadla na nejnutnější minimum. Někteří mají parťáky v úniku, od nich se moc čekat nedá. Ba, i někteří zkouší nástupy.  Ať zkouší. Dobře jim tak. Žádný samozřejmě nebyl delší než 200-300m.

Mezitím naše odjeté čelo čtyř lidí dojelo další skupinku dříve „startujících“, takže posilněni o „odpočaté“ jedince uháněli k cíli. Jeden smolař z odjetých dostal 1 km před cílem defekt, takže pokud jsem dobře počítal – naše skupina pojede jakoby o 4.místo.

Přestože nejde o sud piva, ale brambory, je nadevše jasné, že se i tady spurtovat bude. Dojezd znám z loňska, 400m před cílem dvě zatáčky – pravá a hned levá. Jedu tak pátou pozici, před první zatáčkou do toho dávám vše a dostávám se na třetí místo. Hlavně nesmím vyměknout a tak to naklápím a jedu bez brzd. Mám pak lepší stopu do druhé zatáčky, kde už jedu druhý. A hned v rovince jdu do čela. Sto metrů před cílem cítím, že na mě někdo tlačí. Co tlačí, už jede na mé úrovni. Dáváme oba své poslední síly do posledních metrů. Tohle tedy hodně bolelo. Rozhodl foto finish. Asi tak o pověstnou galusku jsem prohrál… Soupeř měl na sobě dres kolokrámu Svijanu, v cíli si gratulujeme a nechápeme, proč jsme se tak honili o bezvýznamné místo….

Dobojováno jest. Jak jsem napsal na začátku, na nejlepší v pouťákovém závodu mi ještě něco schází. Buď ještě chytit jeden nástup, nebo nás musí být více, abychom se v docvakávání mohli střídat a pošetřit trochu sil. Nicméně mám dobrý pocit ze spurtu v druhém balíku (13 lidí), zde ve FF druhý, uniknuvší nám odjeli 40 vteřin.

Výsledky jsou zde a záznam z cyklobudíku tady. A jak na to koukám, tak ten brdek na 29.km zas tak bezvýznamný nebyl. 900m 4% stoupání.