Časovka do vrchu Řevnice (UAC) aneb vrchařská klasika

Vytvořeno: 11. 9. 2012/Zařazeno: Cyklistika/Od:

V sobotu 8.9. se v rámci seriálu UAC jela tradiční časovka do vrchu na známém Řevničáku. Ze sokolů jsme dorazili jen já s Přemkem, a to ještě u mě to bylo z komplikacemi, neboť jsem se z Radotína musel vracet domů pro zapomenutý dres s číslem – 70 km autem navíc. Holt příště to chce nebýt takový idiot a před odjezdem si radši dvakrát překontrolovat, jestli má člověk opravdu všechno. Nicméně i s vracečkou jsem stíhal start v pohodě, Přemek mě zaprezentoval a startovní čas 13:44 byl dostatečně daleko na to, aby se vše dalo stihnout bez stresu a těžké noze na plynu. Kopec lákal novým asfaltovým kobercem, teplota takřka ideální, ani vítr nevadil, takže na výmluvy nezbýval žádný prostor a tedy hurá na start.

Startovalo se tradičně v Řevnicích u obchoďáku v půlminutových intervalech, ale bohužel jezdec přede mnou nedorazil na start včas (údajně to měla být dokonce žena – Natálie Dobrovodská, tak dvakrát škoda), takže jsem startoval s minutovou dírou na předchozího jezdce, což určitě nebylo ideální. Zkusil jsem odstartovat na 39-17 a už krátce po opuštění jsem pocítil onu toužebně očekávanou pálivou bolest ve svalech – při časovce věru nic divného. Držel jsem tempo na úrovni 190 tepů až do první zatáčky, kde se to zvedlo, a pak už si toho moc nepamatuju. Přemek mě dojel těsně před druhou serpentinou, což bylo o kousek dříve, než předloni při mém osobním rekordu 14:57 min., ale podstatně dále, než při mých 15:36 min. o rok dříve, a tak jsem byl pro tuto chvíli s daným stavem relativně spokojen.

Casovka Revnice - Premek

Přemek při své ostré premiéře na novém stroji KUOTA K-UNO se mi rychle vzdaloval, ale všiml jsem si ještě, že jede znatelně vyšší kadenci, a tak jsem dnes poprvé přeřadil na 39-19. Otáčky vzrostly, rychlost moc ne, ale pocitově to bylo lepší, a tak jsem to tam nechal. A i dále jsem se celou dobu pohyboval mezi těmito dvěma převody (39/17 = 0,436, 39/19 = 0,487), zatímco Přemek pak v cíli říkal, že to objel celé na jeden převod a ještě na velkou (má ale nově kompakty, takže 50/21 = 0,420, což je dost podobné jako právě těch mých 39/17). V závěrečné třetině jsem měl trochu smůlu v tom, že na rozdíl od mých posledních dvou účastí jsem stále neměl nikoho v dohledu před ani za sebou (Přemek už byl tou dobou ten tam) a nedokázal se tak pořádně zmáčknout k nějakému vystupňování tempa. Rozhodně je totiž lepší koukat na záda lehce se přibližujícího nebo i pomalu vzdalujícího se soupeře, než na tepák ukazující hodnotu 197 bmp – to člověka k nějakému zvýšení tempa už příliš nevybudí. Až v samotném závěru jsem se asi na odstup 15 sekund přiblížil k jezdci startujícímu o minutu přede mnou (zelenobílý dres SWEEP Cycling), tak jsem ještě zvedl zadek a zaspurtoval, přičemž jsem zaznamenal i znatelný prokluz zadního kola v záběru. K lepšímu času už to ale moc nepomohlo, neboť stopky se zastavily na čase 15:35 min., což mne moc nepotěšilo. Stačilo to sice těsně na druhé místo v mých osobních maximech, nicméně ztráta na předloňský čas (loni jsem to nejel) 38 sekund byla poměrně velká. Takže nezbývá než zkonstatovat, že nejen na nejlepší, ale i na sebe sama mi opět něco chybělo.

Casovka Revnice - Radim

V celkovém pořadí výše popsaný výkon stačil na 61. příčku z celkem 140 (v kategorii B 23. z 33), a to jsem ještě mě docela štěstí, protože v rozmezí jedné sekundy nás tam bylo pět a já byl o nějakou tu desetinku z té pětky nejrychlejší. Přemek skončil s výborným časem (osobním rekordem) 13:23 min. celkově 12 a v kategorii UAC B na velmi pěkném 6. místě. Zvítězil fantom posledních dvou sezón Václav Nežerka v novém traťovém rekordu 11:57 min. aneb poprvé se někdo dostal pod hranici 12 minut a překonal tak letitý rekord Michala Koše (myslím 12:05 min.), což Zahrada okomentoval v cíli slovy: „Hned volám Košíkovi, ať zase začne pořádně trénovat!!!“. No zkrátka aspoň je příště zase co překonávat!

Casovka Revnice - absolutni vitez Vaclav Nezerka