Okolo Pece 2012
„Vítězství je z poloviny v hlavě“. Docela frekventovaná věta mezi závodníky. A není to jen o taktice, nástupu v pravý čas, spurtu na správnou vzdálenost, znalost soupeřů, ale i, a to především, o znalosti trasy. Tak snad příště. Na startu jednoho ze zavíracích závodů sezóny již 7-ého ročníku závodu „Okolo pece“ se sešlo cca. 80 závodníků. Kategorií bylo celkem 5: muži, muži MTB, ženy, junioři a juniorky. Toto klání celkem 44km dlouhé se dvěma stoupáními – na Jánské Lázně a k Lesní Boudě obohatili svojí přítomností i Jan Hruška (MTB kategorie) a Roman Broniš.
Vyrazili jsme z Pece přesně v pravé poledne. Sice nepršelo, ale chladno bylo, takže návleky na rukách a nohách a k tomu ještě větrovka. Dolů podél Úpy to jelo pěkně, taková tréninková vyjížďka. Před odbočkou na Jánské lázně jsem začal stahovat větrovku a trvalo mi to docela dlouho, tak jsem se na počátku kopce u odbočky ocitl bohužel na konci balíku. Stoupání tedy pro mě začalo stíhací jízdou čela – první chybka, neznalost trasy. V kopci dva nastoupili – tato dvojice spolupracovala což bylo vidět i v dalším průběhu závodu. Na kopci a ve sjezdu jsme je docvakli a tak jsme po prvním kopci zůstali v počátku ve čtyřech a nakonec nás sjeli ještě Hruška na biku a jeden další. Na rovince pak naše šestice spolupracovala dobře a tak jsme se dostali až pod druhý kopec.
V druhém vlastně už i cílovém kopci, kdy jsme stoupali do cca. 1100m nad mořem, jsme se postupem času odpoutali od jednoho silničáře a od bikera hlavně zásluhou tempa R.B., který razil vítr nejen pro zavodníka v dresu PORG. Jeli jsem do cíle tedy ve čtyřech. Po odlehčovací rovince přišla poslední pasáž stoupání, kde nám cca. 2km před cílem nastoupil do té doby pasivní Petr Pavel a hned získal pár desítek metrů. Nikdo neodpovídal a tak jsem se držel dvojice přede mnou. Najednou jsem však zahlídl na silnici značku 200m v prudkém kopci a říkám si tady už není na co čekat. Začnu si dávat a odpoutávám se od dvojice a na vrcholu dojíždím s lehce tuhýma nohama prvního. Myslím, že jsem ho překvapil. Pak vidím na silnici značku cíle a nikoho kolem – páč cíl našeho závodu je ještě asi 1km dál po rovince – opět neznalost. Trochu to okomentuji nevybíravými výrazy. Petr P. mě nastupuje a odjíždí,vztekle rezignuju , dívám se za sebe a pomalu mě na rovince dojíždí vláček v čele s R.B., který opět za sebou táhne závodníka PORG. V polovině rovinky k nim z posledních sil hákuju a před opravdovým cílem ve spurtu ještě přelézám R.B. Odpočatého závodníka z PORGU, který mu vylezl z háku, bohužel už ne. Takže třetí místo. Divný závod a divný průběh, pořadatelská činnost a zázemí skvělé. J. Hruška jel výborně a nahoře přiznává, že na biku si musel vystoupit páč watově byl cca. na 15 sekundovém výkonu. Ovšem dojel chvíli po nás – všechna čest.
Naši partneři
