Silniční pohár Posázaví aneb jak jsem se svezl, ale jenom kousek

Na startu se nás schází vzhledem k relativně pěknému počasí nečekaně docela málo, starší balík už vyrazil na trať v 10h (potkal jsem je cestou na start nad Přišimasy prakticky ve stejném místě jako loni) a nás mladších se tu na startu krčí pouhých 17. Nikde žádné LAWI, BMC, DEXTER ani většina dalších známých týmů. Naopak nechybí jezdci Vinohradských šlapek v čele s Kolíkáčem a Dreamerem, dále tu pak jsou zástupci z Úval, Kbel, Honzis, Radek Procházka, tak trochu tajemný jezdec Zeithammer a já.

Mohlo by to být dnes takové poklidnější, říkám si a dávám si za cíl vydržet v balíku minimálně do Chocerad. Po startu se však žádné flákání nekoná, hned v Přišimasech za to bere Honzis, ale dá se to ještě vydržet. Po jeho vystřídání mu samozřejmě nezapomenu hned slušně poděkovat:

R: A jéje, hned po startu a už mi tu zase někdo pěkně natahuje držku, co?
H: Měls tam aspoň 185 (tepů)?
R: To si piš … že víc!
H: Tak je to v pořádku!

A jede se dál, na čele je nejčastěji vidět právě Honzis, Zeithammer a Jiří Šmíd, zatímco já na konci polykám andělíčky a rozhodně se nijak neflákám, po průjezdu kruhákem v Mukařově musím dojíždět už docela slušnou díru, ale pořád tam jsem. Ve Svojeticích na silnici čerstvý živičný nástřik, kamínky vesele odletují, konečně horizont (od startu až sem se jede prakticky stále mírně do kopce) a už je tu můj Struhařov. Táta ráno říkal, že se na nás půjde podívat do Habru, tak se snažím dostat co nejvíc dopředu, ideálně na čelo, ale nakonec se mi podaří ulovit aspoň třetí flek, a ten bude muset stačit. Před Třemblaty na mě vychází i jedna krátká špice, ale je to spíš taková moje labutí píseň. Kopec do Ondřejova už začínám po odstřídání zase hezky zezadu, jede se to samozřejmě na velkou (takhle to v tréninku nikdy nejezdím) a jako sice tam nějak stále jsem, ale už to pěkně bolí. Na horizontu přece jen chytám trochu zásek a vesnicí tak projíždím s lehkým odstupem, který se mi daří smazat až ve sjezdu od hřbitova do Chocerad. Drncání po zdejších kostkách (spíš dlaždicích) nesnáším, ale je to jenom předkrm toho, co přijde vzápětí – poctivý rozřazovák na Vestec a Vodslivy.

Do kopce najíždím za Kolíkáčem a říkám si „Zkus se ho nějak držet, to nemůže být špatně!“, ale je to marný, hned v té nejprudší úvodní na to nemám, jedu tady své maximální tepy a přesto mi tam nemilosrdně naskakuje díra. Dvanáct jezdců jako apoštolů mi ukazuje záda a já zůstávám osamocen pozadu. Za mnou si vystoupil o kousek dřív ještě jeden, ale ten vypadá, že už hodně zpomaluje, další tři odpadli ještě někde před Ondřejovem, takže to vypadá na samotku až do cíle. Nebo ne? Kus přede mnou si to totiž vystupuje někdo v orange dresu Vinohradských šlapek, tak mám aspoň motivaci to úplně nevypustit a jet svoje tempo dál. Řekl bych, že jsem kopec nijak neodflákl (stále okolo 185-195 tepů), ale už ve Vestci čelní skupinu vůbec nevidím a na orange dres před sebou mám tak 30 s ztráty. A nahoře na horizontu to samý. Sakra, mohl by na mě počkat, říkám si, ve dvou by se to lépe táhlo, ale ať dělám, co dělám, tak Třemošnice, Divišov, Šternov, Český Šternberk a rozestup zůstává plus minus stále těch 30 až 40 s.

V druhém dnešním kopci od Sázavy ztrátu konečně nějak víc stahuji a nahoře už je rozestup tak do 10 s, ale pak na rozbitém asfaltu do Ratají (tenhle úsek nemám rád, nikdy mi to tady moc nejede) postupně zase ztrácím jezdce z dohledu. Naštěstí na začátku stoupání v Ratajích konečně trochu zpomalí a nechá se dojet, je to Čespa (Michal Rydval) a hned je to ve dvou veselejší. Kopec odtáhnu já a kolega naopak pak potáhne krásnou špic z Talmberka údolím zpět k řece, čímž jsou naše role poměrně rozděleny – já tahám kopce, Čespa to, co je lehce z kopce, na rovinkách a v Jevanském údolí se střídáme a najednou to docela odsýpá.. Dojíždíme několik jezdců ze staršího balíku (Bizona, Strejdu, Tátu) a předtím ještě v Sázavě míjíme Radka Procházku opravujícího defekt. Na Vyžlovce dojíždíme dokonce i dalšího jezdce z našeho balíku (Šmíd), po chvíli se ukazuje, že má technický problém – přetržené lanko od přehazovačky. Sveze se s námi z kopce do dolíku pod Štíhlice, ale v následujícím krátkém výjezdu už se svým hendikepem nestačí a zůstává zpět. Jo zřejmě nejvyšší čas přejít na elektronické řazení, říkám si v duchu radu pro něj, ale to mu teď stejně nepomůže. My dva s Čespou už to pak dojíždíme celkem v poklidu, říká, že ho začíná čím dál víc sledovat křečová víla a jelikož je jasné, že už nikoho nedojedeme a nás taky nikdo, tak to ani já nehrotím a říkám si, že pokud dobře počítám, tak je mezi námi ve hře stále ještě slušné  10. místo, a že tedy i závěru samotném bude ještě o co hrát.

Poměrně v klidu projíždíme Přišimasy a blížíme se pod cílový kopec na Skřivany, který není dlouhý, ale naštěstí už moc dobře vím, jak zrádné je tady začít spurtovat příliš brzy, a tak v klidu vyčkávám, jelikož určitě nechci začít spurtovat jako první a když, tak maximálně 150 m před cílem. Ale hned asi 50 m za odbočkou to Čespa nevydrží a jako první nastupuje, skáču mu do háku, ale on vzápětí zase svěšuje a asi zase koketuje s křečovkou, takže nakonec mám to 10. místo celkem bez boje. Výsledný čas 3:07:26 h (průměr 31,37 km/h) je cca 11 minut za mým předloňským maximem, ale to bylo tehdy stále ve skupině, dnes jsem jel od Chocerad cca 30 km úplně sám a pak zbytek ve dvojici, takže to ještě docela jde, ten průměr. V celkovém pořadí vítězí Zeithammer v čase 2:49:23 h před Dreamerem a Honzisem (reporty dvou posledně jmenovaných zde: http://www.vinohradskeslapky.com/akce.php?id_akce=2214), za nimi s odstupem 5,5 min dojel hlavní peloton aneb skupinka 6 lidí s Kolíkáčem a pak až po dalších 11,5 min já s Čespou.

Sluníčko v cíli docela příjemně hřeje, atmosféra mezi účastníky v cíli výborná, Strejda ze staršího balíku zase bloudí (ač už to jede po několikáté), prostě skutečná nefalšovaná podzimní klasika. Kdo tu s námi nebyl, může jen litovat a závěrem nezbývá než jako každý rok poděkovat organizátorům, že pro nás tento pěkný závod s nádechem nastupujícího podzimu stále dělají: Díky díky Úvaláci a za rok se určitě sejdeme ve větším počtu!

Oficiální stránky závodu: http://www.ck-uvaly.banda.cz/