Poosmé: Ratibořický MTB Maraton 2015

Tak jako Ratibořický MTB Maraton patří do pravidelného inventáře mých a Radimových závodních kalendářů, patříme už i my a Radim zejména do inventáře tamní startovní listiny. S obvyklým měsíčním skluzem dodávám report jak se nám letos dařilo na 8. ročníku, tedy na Radimově osmém a mém celkově třetím startu.

O Ratibořičáku už toho bylo napsáno tolik, že o specifikách tratě, obtížných místech atd už se ani zmiňovat nebudu. Jediné co stojí za poznamenání je snad počasí, poprvé totiž v závodě sprchlo, ačkoli to nebylo nic, co by člověka rozhodilo, že:o) Pršelo ostatně i v noci před startem, takže bylo jasné že svítivě čisté dresy do cíle nedovezeme:o)

Po tradičně nervozním výjezdu ze stadionu se stádo rozhuláká a jak jsem nějak odvykl pohybu v pelotonu, moc se mi nedaří posouvat vpřed, spíš se propadám. Ne tak Radimovi, který si cestu pořadím razí s stylem Džamolidina Abdužaparova:o) Po sjezdu z asfaltu začíná kaše na klíčovém rozřazovacím kopci a kaše končí až na vrcholu kopce u hradu Vizmburka. Teda vlastně nekončí. Jsem letos nějak podezřele živej, takže v kopci se mi celkem dařilo a chytám dost slušnou skupinu, se kterou pojedu nadoraz až tak na 25 kilometr:o) Radima jsem pod Vízmburkem viděl naposledy, takže na průběh závodu se ho budete muset zeptat někde v hospodě:o)

Jak už jsem říkal, forma mě tu letos potkala, takže se dlouho držím silné skupiny (nebo i tahám), která se převalí přes lesní cesty nad Úpou, před asfaltové úseky i pár kopců a rozpadne se na jednotlivce až kolem občerstvovačky zhruba v polovině trati. Za občerstvovačkou pak přichází i několik technicky obtížnějších pasáží a začíná i pršet, takže o bláto a kluzké kameny a kořeny není nouze. Menší krizi kolem 30.km zaháním jedním gelem a posledních cca 15km pak jedu v cca čtyřhlavé skupince, kterou jsem v podstatě odtahal, což mi ale ani nějak nevadilo. Nejsem tu pro výsledek, ale pro kvalitní trenink. V nejtěžším sjezdu kurzu, na cca 45.km je pouštím dopředu vědom si toho, že nejsem žádný velký sjezdař a hned se to ukázalo. Dali mi tam tak půlminutu:o) V posledním mírném stoupání a v posledních 3km na asfaltu jsem ale prodal trenink a časovkovým způsobem jsem ještě předjel jednu dvojici (asi 1.5km před cílem) a nakonec i tu skupinku se kterou jsem druhou část závodu odjel. Prostě jsem se přes ně na tah přesypal před nájezdem na stadion, abych nikomu nedal šanci zalovit a pokusit se o sprint. Posun o 6 míst ve finiši. Dobrý:o)

Celkový čas 1:45:55 znamená 68. místo celkově a zlepšení oproti loňsku (1:51:06) o více než 5 minut, z čehož nelze než mít radost. Škoda snad jen že v kterémkoli z předchozích ročníků by tento čas znamenal místo v první padesátce a tím zajištění místa v elitním prvním balíku na startu pro další ročník. Ne tak letos. Je vidět že prostě jezdí víc lidí, Ti co jezdí asi i víc trénují, a koneckonců se zrychlil i materiál. Abych se vrátil k Radimovi, ten si zajel takový svůj slušný standard a stlačil čas pod 2 hodiny (1:58:15 – 169. místo). Bohužel jsem ale nikde nenašel jeho fotografie:o(( Vítězové nám jako obvykle ukázali zcela jinou klasu. V mužích vyhrál Michal Kaněra za 1:33:54 a v ženách Pavlína Šulcová za 1:43:34. Co dodat, ztráta na vítěze 12 minut na maratonu??? Kdby mě tak takováhle pohoda potkala i na nějakém z hlavních závodů sezony, a nejen na takovéhle přípravě:o) Třeba se to ale podaří. Každopádně se budu příští rok do Ratibořic zas těšit:o)