Bohnické silniční kritérium (UAC) aneb kroužení bláznů v areálu léčebny

Závodilo se na zajímavém 1,7 km dlouhém okruhu, start byl nahoře u hlavního pavilonu a začínalo se dlouhou a širokou rovinkou z kopce, sjezd pak pokračoval dvojitým esíčkem (pravá 90-levá skoro 180-pravá 90) po již docela úzkém parkovém chodníku, následovalo asi 250 m dlouhé a docela i prudké stoupání (pro mě tak na hraně 53-21) a končilo se lehce do tahu (1-2%) opět po dlouhé a široké rovince zpět do cíle. Každé třetí kolo bylo bodované a jelo se jich nakonec o něco méně než v propozicích uváděných 28, protože na startu v pravé poledne panovalo opravdu vražedné vedro a většina účastníků se dohodla na lehkém zkrácení závodu. Naštěstí většina okruhu je aspoň schovaná pod stromy, ale i tak jsem věděl, že se dvěma 0,7 l bidony to v tom vedru bude tak na hraně (a bylo).

Po startu se prvních půl kola (sjezd) jelo za zaváděcím autem, takže docela pohoda, pak v kopci a na horní rovince se zrychlilo, to jsem tam ještě byl a gumoval se na ocase, ale ve druhém kole mě to již nemilosrdně poslalo z hlavního balíku ven a ani jsem se tomu moc nebránil. Zůstal jsem v takové pětičlenné skupince, ve které byl Milan Miller, David Flak, Milan Brandejs a jeden jezdec v dresu Alltraining a jelo se stále celkem rychle, navíc ten kopec všichni jezdili, jakoby tam nebyl, což mě jakožto vrchaře kolo co kolo docela překvapovalo, že mám problémy zrovna v kopci. Naopak sjezd a technický průjezd zatáčkami mi docela šel, tady jsem na ostatní jednoznačně získával řekl bych hlavně díky tomu, že v poslední pravé devadesátce jsem přes příčnou spáru jako jediný skákal, kdežto ostatní ji projížděli nebo si před ní dokonce i přibržďovali. Asi po dvou kolech jsme bohužel ztratili Milana Brandejse, se kterým jinak mohla určitě být ještě docela sranda (viz. letošní Vary-Unhošť) a někde ve 2/3 závodu nám odjel Milan Miller s dvojičkou jezdců, která nás právě dojela okolo, takže jsme zůstali už jen ve třech. V tom krátkém výjezdu jsem však trpěl stále i po redukci naší skupiny a postupem doby se to nijak nelepšilo, ačkoli jsem v to jinak celkem skálopevně doufal. Naopak docela mi šla ta horní rovinka do tahu, ve které jsem si většinou dojížděl ztrátu z kopce a když jsem někdy v kopci náhodou neztratil, tak jsem si tady i potahal čelo nebo se v klidu napil a bylo to společně se spodními zatáčkami rozhodně moje nejsilnější místo na okruhu. Zajímavé, takže možná nejsem až takový vrchař, jak jsem si myslel, na druhou stranu tady to spíš bylo o pár rychlých silných záběrech než o nějakém souvislém vrchařském tempu.

Jinak od nejlepších jsme dostali obligátní 3 kola (stejně jako loni), ale bylo to vždy celkem zajímavé porovnání s naší amatérskou i paraolympijskou špičkou (Ježek). V posledním kole se jezdec v dresu Alltraining asi rozhodl, že nám stůj co stůj odjede a dojede si sám pro nějaké 15. místo, takže už do té první devadesátky to nakropil tak, že to bylo hodně na hraně, a to jenom proto, aby to v té následující stoosmdesátce regulérně položil na bok. Nevím, asi mám na to nějakou smůlu, ale v poslední době když někdo okolo mě při závodě celkem zbytečně lehne, tak má na sobě dres s nápisem Trénuj chytře… Každopádně nic hrozného se mu na první pohled nestalo, ze země hned vstává, tak pokračujeme dál s Davidem Flakem už jen ve dvou. Jelikož ale vlastně ani nevím, jestli opravdu jedeme poslední kolo nebo budeme dojíždět všechna kola, co nám chybějí do plného počtu, tak se na pásku nijak nederu a dojíždím poslušně za zadním kolem Davida, který si toho dnes v naší skupince odpracoval určitě více než já, takže je to tak i spravedlivé. Stav hladiny v bidonech je v cíli na nule, ale žízní jsem netrpěl, pil jsem pravidelně každé 2 až tři kola a vyšlo to tak akorát (ještěže jsme si to před startem zkrátili). Jen v tom autě pak následně bylo celkem na chcípnutí.

Nakonec z toho bylo při zisku nula bodů a ztráty tří kol na vítěze docela slušné 16. místo v balíku (z 27) a 13. v kat. B (z 18), což v přepočtu znamená zajímavých 69 bodů do klasifikace UAC, což za tu dřinu s průměrnými tepy 166 s maximálními 195 asi i stálo. V celkovém pořadí zvítězil Petr Novák (LAWI Author Team) před Jakubem Svobodou (Kolokrám Svijany) a naším paraolympionikem Jirkou Ježkem (DAS Team).