Oprášili jsme mapový materiál pro vyjížďku do Dolomit.
Takže v těchto dnech Vám přinášíme stručné info z tréninkového kempu (dá-li se to tak nazvat) z okolí Cortiny dAmpezzo.
Nebudeme se zeširoka rozepisovat, v podstatě spíme, jíme a ve volných chvílích jezdíme na kole.
Naší snahou je navštívit co nejvíce průsmyků v okolí našeho kempu. Fotek máme mnoho, tak alespoň ochutnávka.
No řekněte, nepřipomínají vám ty barvy něco?
A jak se říká, každý detail je důležitý … takže mně se třeba líbí tento:
Tak technika by už poladěná byla, teď ještě upgradovat nohy, nevíte někdo, kde se to rychle a slevně dělá? 🙂
V neděli 26. 6. jsme byli v Kralupech na MTBO dvojic. Za Sokol jely 3 dvojice: Verča s mámou, Madla s tátou a já s Radimem. Pro zajímavost čísla 18,16,17.
Někdo vyhraje Mistrovství světa, někdo „jenom“ národní šampionát. Komu se nepodaří ani toto, tak může vyhrát třeba soutěž na krajské či okresní úrovni. No a někdo může zazářit na místním bezvýznamném závodu, kde pořadatelé nezajistí účast. Tímto úvodem bych se nerad jakkoliv dotknul pořadatelů a až vůbec ne 141 soupeřů, kteří dorazili do cíle, ale něco podobného mě potkalo v sobotu na Houšteckém cyklomaratonu.
Tradičně se poslední sobotu v červnu vydáváme na dětské závody v Houštce. Stejně tomu bylo i letos s tím rozdílem, že jsem poprvé na startu stál i já. Pro začátek mé historie na tomto závodu jsem zvolil nejkratší dětskou variantu. První důvod byl, že jsem si chtěl zazávodit až do cíle a druhý, že jsem musel trochu ohlídat děti a tedy být brzo zpátky. 
Každá bedna by se měla hlásit,i když není vybojovaná v sedle.
Jenom krátká informace pro MTB sekci. Ve středu odpoledne jsem se opět po roční přestávce postavil na start exhibičního závodu Pražské schody.
Na Přemkovu výzvu napíšu pár slov z běžeckého závodu na web cyklistického oddílu,jistě vás to tudíž bude všechny zajímat:)Na druhou stranu by byla škoda nechat si to pro sebe.
