Cykloliga Masters Křinecké okruhy NE 9.5. (příprava na chlupatého slona)

Po výpadku na začátku dubna se snažím dohonit pozdní náběh do sezóny. Řekl jsem si minimálně dva „hromaďáky“ před Mamutem by byly dobré, ale kde vzít a nekrást? Minulý víkend jsem absolvoval dva závody: Časovku v Břežanech a první „hromaďák v Prosenické Lhotě“, ale o tom už reportoval Radim. Tenhle týden žádný UAC nebyl a nejbližší silnice až cykloliga Masters v Seleticích u Mladé Boleslavi. Nikdy jsem v této soutěži nestartoval (jedná se o soutěž od ČSC ) a tak to bylo trochu jako poprvé. Musel jsem si zakoupit licenci a po mírném rozjetí s Vítkem (KPO) vzhůru na start. Bohužel z našeho oddílu nikdo nestartoval, hoši si užívali v posázaví a tak jsem tu sám. Naší kategorii A – M30 čekalo celkově šest okruhů (celkem cca. 95km) s jedním kopcem vždy v závěru v Seleticích. V balíku nás jelo něco přes 30.
Po startu se začalo z ostra a první okruhy se závodilo v kopci i na větru. V cílovém kopci v Seleticích se jelo vždy ostřejší tempo, aby se balík zredukoval, ale vždy se to jen natáhlo a zase sjelo. On celý ten kopec nebyl ani dvouminutová záležitost a tak bylo obtížné mít nahoře větší náskok. Možná být na kopci rovina a ješte lépe trochu na větru bylo by to zajímavější, ale prudká zatáčka ihned za kopcem čelní skupinku dost brzdila. Parkrát jsme se domlouvali s Vítkem, jak zase v kopci nastoupíme, ale nikdy se to prostě nepodařilo roztrhat. A tak za celou dobu závodu nevznikla mezera větší než pár desítek metrů. Nejnebezpečnější to bylo naopak při bočáku v první třetině okruhu, kde jsem jednou sjížděl slušnou díru a pořádne si dával, to bylo tuším v druhém okruhu. V druhé polovině závodu někomu v jedné levotočivé zatáčce podklouzlo kolo a dva nebo tři si ustlali na asfaltě. Naštěstí jsem to dobře viděl a stačil se vyhnout. Poslední dvě kola jsem už odpočíval a vyčkával, jak to v cílovém kopci dopadne. Takticky jsem si chtěl vlézt za dobrého spurtera a pokusit se ho stíhat, přeci jen to byl druhý závod a nedělal jsem si velké ambice na cokoliv.
Nakonec to dopadlo úplně jinak. Najeli jsme pod cílový kopec téměř v plném složení a úzká ulice nám moc nestačila. Já jsem byl v druhé lajně a už vůbec jsem neměl choutky hledat nějakého rozjížděče. V první vlnce se to lehce natáhlo a přede mnou se objevila skulinka. Hned jsem se jí pokusil vyplnit a najel jsem tam, jenomže Vítek, který jel na pravo se o mě opřel a začal nadávat „Ty …!“. Chvilku jsem jel s ním rameno na rameno až se to srovnalo a pak jsem to v tom táhlém kopci „na velkou“ zkusil. Prostě jsem si stoupnul a dupu co to dá. Asi 50 m před cílem v zatáčce se ohlížím vpravo a mám slušný náskok – to mě hodně překvapilo – to není možné to snad nemůžu vyhrát?!

Nohy netuhly a tak furt to rvu co to dá. Bohužel na pásce mě bere z leva o délku kola excelentní spurtér Mikulášek a za ním se vyváží nějaký brňák, kterého jsem neviděl a ten mě dává pár centimetrů. Takže nakonec třetí místo. Na druhý letošní závod jsem moc spokojený, ale mohlo to být přinejmenším stříbro…. Vítkovi jsem se musel moc omluvit, ale potěšilo mě, že to vzal sportovně a řekl: Tak hlavně že je bedna ne?

Výsledky budou na: http://www.cyklomasters.cz/