Konečně !! – 1.místo v Bořitově

Tak je to tady ! Verunka získala své letošní první zlato a Madla po báječném výkonu prohrála na pásce třetí místo.

Podruhé jsme zavítali na závody do Bořitova, kde se pro tentokrát, možná kvůli počasí, sešla trochu menší konkurence. Trasa byla opět perfektně připravena a jelo se v podstatě opačným směrem. Týdenní závlahový systém udělal své, a přestože to z fotek nevypadá, jelo se  na hodně podmáčené louce, kdy pod pažitem se skrývala jedna velká louže.

Toto je záběr z prvního kola, kdy Verča útočí z druhé pozice na zdatnou soupeřku, kterou v následující zatáčce nádherně podjela vnitřkem a už vítězství nepustila. Během druhého okruhu si vybudovala bezpečný asi 10 vteřinový náskok, který s přehledem ubránila. 
 

Verča si užívá na stupních a nedá mi to, abych nepřipojil fotku sady vyhraných lahváčů od generálního sponzora. -:)

Do dalšího startu nastoupila Madlenka, plna odhodlání zlepšit svůj minulý výsledek. Nyní od této kategorie čekal hned po startu průdký výjezd loukou na nejvyšší bod trati. Neviděl jsem start, neboť jsem čekal na vrcholu kopce. Je skoro neuvěřitelné, jak za to ty děcka berou, i když vědí, že po rovince je to chvilku a pak čeká obrovsky těžký kopec. Madla to rozjela spíše se zadnějších pozic a pomalu se jízdou na lehký převod dotáhla na první trojku. Všechny holky toho měly na vrcholu dost, ale přece jenom první holčina přejezd horizontu zvládla nejlépe a trochu se trhla. Dobře budeme bojovat o 2-4 místo, pokud se nestane něco neočekávaného. Pár hupáků, jeden prudký sjezd bahnité meze, trocha mokré louky, technické serpentiny a přibližovací šotolina. Při nájezdu do cílové louky a posledních zatáček je jasné první a druhé místo. Madla jede čtvrtá zakouslá do zadního kola závodnice před ní.  

Nakonec Madla to celkem třikrát zkusila, pokaždé byl ale útok s vypětím všech sil odražen. Musím říci, že toto byl asi nejhezčí dojezd a cílový souboj za celý den, do kterého bylo vtaženo snad kompletní publikum. Holky padly vysílením za páskou na zem, ani nevěděly, jak to dopadlo.
Dost rozjímání, jdeme na fakta. První tři místa si rozebraly holky ve stejném pořadí a obsazení jako při minulém závodě. Madla nyní na 3. místo ztratila 1 vteřinu, minule 39 vteřin. Na první místo dnes 16 vteřin, minule 65 vteřin. Při zhruba stejné délce závodu je to víc než hezké zlepšení.

Abych nezůstal nic dlužen ani dalšímu našemu želízku, Matějovi, tak ho pochválím hned na začátku. Matěj předvedl báječný start, asi nejlepší, který jsem od něj viděl. Ještě do 1/3 úvodního kopce jel na čele a na horizontu byl někde na 4-5 pozici. Zřejmě byl trochu více „na šrot“ a asi ne sám, neboť při technickém výjezdu na cestu jeden ze závodníků před ním spadl a Matěj musel též odšlápnout. To ho stálo tak 2 místa. Tímto se odpoutala první trojka a další pořadí se už dál také moc nemíchalo.  

Celkem tři kola byla zjevně dost velká porce , už ve druhém kole a následně ve třetím, mělo s vyjetím kopce problém dost kluků. Matěj to sice vyjel , ale rozhodně se nedalo mluvit o svižném šlapání – asi víte, o čem mluvím. To je ten stav, když už stěží překlápíte jednu otáčku za druhou a myslíte, si další horní úvrať už bude poslední. Škoda, ne každý závod vyjde podle představ. Kluky, kteří dnes byli na 3. a 4. místě, minule porazil…..

No a na závěr jsem si chtěl procvičit fyzičku i já. Ale podmáčené louky a téměř hladké rychlé pláště, navíc úzké, to nebylo nic pro mne. Také báječný trénink den předem asi nebyl díky parťákům to nejlepší. Cca 120 km průměrem přes 30 km/h, to jsem původně považoval na báječné rozjetí. Aspoň vím, kudy cesta nevede. Nohy neměly vůbec sílu a navíc jsem se zadýchal hned v prvním kopci. Tepovku jsem tak dostal v první minutě do rudé zony a otamtuď se nedostala ani ve sjezdech…..

Ve druhém kole mě předjel závodník jménem Jobánek -:), a na konci 3. kola mě pořadatelé stáhli…., že prý stačí. Takže výsledek je necelá hodina skoro na maximální tepovce.

A ještě kompletní výsledky.