Kudrnovská 24 hodinovka na běžkách, 26. – 27. únor 2011

Již po čtvrté se poslední víkend v únoru uskutečnila Kudrnovská 24 h na Paprsku v Jeseníkách a já jsem tam nemohl opět chybět. Letos už po třetí, ale poprvé pouze ve dvoučlenném týmu, oproti minulým létům, kdy jsem byl vždy součástí tříčlenné štafety. Mým parťákem v týmu byl kolega z práce Lukáš. Dále součástí naší úderné skupiny byl Martin a bývalý kolega Aleš. Oba se účastnili soutěže jednotlivců. Ještě nesmím zapomenout na Lukášovu přítelkyni Lucku, která nezávodila, ale významně nás podporovala mimo trať.

Ještě než začnu popisovat radosti a útrapy minulého víkendu, řekneme si něco o závodě. Jede se od soboty 11:00 do neděle 11:00 na trati dlouhé 4,3 km s převýšením cca 60 m. Účastnit se mohou jednotlivci a nebo dvou či tříčlenné týmy štafetovým způsobem – muži, ženy a mix. Jede se klasickou technikou a kde to trať dovoluje, lze i bruslit (což byl celý okruh).

Akce započala v pátek večer přesunem do penzionu v obci Kunčice. Ráno nás čekalo probuzení do krásného dne. Po snídani jsme naházeli věci do auta, nasadili řetězy a hurá na Paprsek. U registrace náš tým dostal číslo 31 (já 31b, Lukáš 31a). Poté, co Lukáš postavil stan, jsme se zabydleli a pak už stačilo jen vyčkat na start. Výstřelem v 11 hodin závod odstartoval po způsobu 24h v Le Mans.

Start: Foto Michael Pokorný

Každý z nás si objel jedno kolo pro seznámení s tratí, která byla mimochodem stejná jako minulý rok, a pak už jsme se střídali po dvou kolech, až do večerní jedenácté hodiny. Takovýto způsob střídání představoval maximálně 40 min odpočinku. Už od začátku bylo nutné plánovat, jestli se najím, lehnu si, či nažehlím nový vosk. Ale vraťme se ještě k trati, musím říci, že byla docela milosrdná, až na jedno prudké stoupání k polské hranici, kvalita sněhu dobrá, i když u startu to během dne mírně tálo a večer se to přeměnilo na kluziště.

Já: Foto Jura Bříza

Během dne se pocity rychle měnily. Od naprosté pohody k únavě a hladu a naopak. S blížícím se večerem nastala otázka, jakou taktiku zvolit na noc. O kolik prodloužit intervaly, aby se ten druhý mohl vyspat, či přerušit štafetu na nějakou dobu. Po desáté padlo rozhodnutí. V jedenáct jdu spát a Lukáš bude dvě hodiny kroužit, pak také zalehne a na dvě hoďky nikdo nebude na trati. Před ulehnutím jsem vybalil „sypání“ na dobrou noc, abych lépe regeneroval a zalezl do spacáku. Venku se teplota pohybovala na příjemných – 4 C, takže ve spacáku bylo zachvilku teplo. Před třetí hodinou ranní jsem obul běžky a vyrazil na dvouhodinové kroužení na okruhu. Odpočinek měl blahodárné účinky a časy na kolo se vrátily na hodnoty na začátku závodu.

S raním rozbřeskem nálada stoupala, konec byl nadohled. Náš tým byl na pátém místě, o které jsme se přetahovali s týmem číslo 35 – konečně se začalo závodit! Nic jsme nechtěli ponechat náhodě a až do konce jsme jeli na maximum. Nasazení se vyplatilo a v cíli jsme měli 66 kol stejně jako naši soupeři. Sláva vítězům, čest poraženým …

 

Výsledky:

http://www.kudrna.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=961

 

Týmy:

5. – 6. místo Tým 31: Michal, Lukáš 283,8 km

 

Jednotlivci:

 

16. – 17. místo Lukáš 141,9 km

16. – 17. místo Michal 141,9 km


24. – 25. místo Martin 116,1 km


50. – 53. místo Aleš 68,8 km