Most-Lesná, 65 km (UAC/SAL), Most, aneb z pánve do hor

Na závod Most-Lesná jsem se po roce zase rád podíval, přece jen jízdu v kopcích a horách mám nejraději, fyzicky už to tedy v těch kopcích taková sláva není, ale stále platí, že v kopcích se mi jezdí asi nejlépe. Jedná se o závod 67 km zařazený do seriálu UAC a SAL se startem dole v Mostě a cílem nahoře na Lesné, mezitím je krátce po startu jeden velký kopec na Dlouhou Louku (9 km, 570 m), a pak několik dalších menších, dojezd je zase do kopce (11 km, 350 m). Místo velkého parkoviště pod kostelem je nyní nějaká motokárová dráha, ale u hřbitova je naštěstí místa dost pro všechny, tak auto odkládám tam, případně by se ještě dalo na velké parkoviště u jezera. V sobotu den předtím jsem docela zmokl a dnes (10.7.2022) počasí také vypadá všelijak, od hor se táhnou tmavé mraky, které hrozí, že z nich může začít každou chvíli něco padat. Beru kromě návleků na ruce dodatečně ještě i na nohy, přece jen fučí z hor opravdu silně a skoro ledově a je zataženo. Rozjíždím se krátce (stále na dvojce silničce, protože jednice je v servisu s prasklým středem), jedno krátké kolečko k jezeru, pěkně fučí od SZ, dnes to žádné dlouhé úniky nevypadá, druhé … v tom začíná hustě mžít až pršet, mám chuť to zabalit, zastavuji v autobusové zastávce a schovaný přemítám, co s tím, ale po chvilce to přestává, je akorát pět minut do startu, tak teda jedu. Stojím až úplně na konci startovního pole, ale stejně v tomhle počasí nemám nějak moc náladu na závodění, v úterý jsem mokl na Žlebském Zubrovi a dnes to teda zatím vypadá dost podobně.

Po startu se jede docela dlouho za zaváděcím autem, daří se mi trochu poskočit dopředu, takže nejsem už úplně na chvostu, ale tak někde ve 2/3 balíku. Trasa je zpočátku rovinatá, jede se celkem na pohodu okolo 40 km/h a ani se nemusím nějak extra mačkat, abych tam byl. V Brňanech se najede na širší silnici, ale zase je tu více děr, hlavně okolo středu, takže to chce dávat pozor, jednu díru docela vymetu, ale pláště Continental s 330 TPI jsou naštěstí v tomto spolehlivé. V Lomu to už začíná zatím pozvolna stoupat a také začíná svítit sluníčko, takže v návlekách je najednou celkem hic, a tak aspoň polostahuju ty z rukou. A pomalu se začínám loučit s pobytem v balíku, ale při pohledu dopředu je vidět, že jeden dres AC Sparta Praha je lehce odjetý (asi Čespa, ale takhle zezadu to není tak vidět), kdežto zbytek jede celkem v klidu po celé šířce za ním, tedy tempo snesitelné a to až tak, že v tom vydržím až na křižovatku do Litvínova, tak to jsem ani nečekal. Za křižovatkou už to nechávám jet, kopec bude ještě dlouhý a tady už bych dalším mačkáním sebe sama z toho moc nevytěžil, tak se jedu svoje tempo a sleduji, jak to přede mnou sem tam vysype někoho dalšího, tak to jsou teď cíle pro mé další snažení. Za mnou docela veliká mezera, tedy taktika je jasná, čekat není na koho, tož čile vpřed do hlavního stoupání a uvidí se, co se mi ještě podaří dojet. Zpočátku se k těm přede mnou moc nepřibližuji, protože je mezi námi hodně doprovodných aut, ale jak se autům postupně daří předjet a odjet pryč, daří se i mně stahovat náskok nejbližších jezdců přede mnou. Nejprve sice dojede jeden z kategorie M50 mě a odjede mi, ale to už mám další jezdce na dosah, takže začínám sbírat jednoho po druhém a po první stojce ještě před vesnicí už jsme tak čtyři v takové jakože trochu roztahané a notně zadýchané skupince. Nahoru k hospodě se to ještě přizvedne, dojedeme ještě asi dva, pak nahoře i toho chlapíka, co mě předjel dole, a je nás sedm, což je pro nadcházející přejezd po hřebenech v bočním větru až do Nové Vsi celkem dobrý, nejvíc jsem se bál toho, že tenhle úsek pojedu úplně na samotku. Nahoře se ale opět zatáhlo a ochladilo, najednou jsem za návleky zase rád a opět je natahuji, také začíná být pěkně mokro, sice shora už nás to nespláchlo, ale muselo tu něco projít těsně před námi, silnice je mokrá fest a pěkně to nahazuje, z čehož nemám radost jednak kvůli kolu a jednak kvůli sjezdu a jízdě ve skupině obecně, že se budeme nahazovat a ještě dávat bacha, aby to někde někomu neklouzlo.

Na silnici na Fláje se ale dostáváme naštěstí v pořádku, teď nastává za normálních okolností asi nejvíc odpočinkový úsek, ale dnes to nějak moc nechutná, fouká hodně silně šikmo proti, je mokro a silnice je zase o něco více rozbitá, než loni. Ve skupině osobně nikoho neznám, vesměs jsou to spíš lidi z M50, možná spíš i M60, dva jsme asi M40 a jeden je mladší, takže od pohledu zkušenost by měla převažovat, ale trochu paradoxně musím říct, že rozumně střídá ten nejmladší, pak snad já a ještě jeden, jinak je to taková trochu až komedie, odstřídává se doleva za vítr, místo doprava na vítr, dva lidi (nejvíc číslo 614 z KL Most) po najetí na špici nesmyslně zrychlují snad o 5 km/h, aby po pár sekundách úplně svěsili, jako asi snaha o kolotoč, ale hodně taková nepovedená teda. Ani nemám chuť a sílu těm lidem něco říkat, jsou to vesměs od pohledu staří pardálové, tak je nebudu už nic učit, protože jestli se to nenaučili doteď, tak už se to stejně asi nenaučí. Ve výjezdu na Fláje a dál na směrem na Klíny si potvrzuji, že do opravdu kopce jsem zde ze všech asi nejsilnější, tak jsem celkem v klidu, jako že odjet by mi to fakt nemělo, a snáším i to neustále divoké odstřídávání a cukání tempa od špice po ocas skupiny, zezadu nás těžko někdo sjede a vpředu široko daleko také není nikdo vidět. Přesto ale zezadu nás jeden dojede, je to číslo 608, od pohledu taky M60, asi má o něco vyšší výkonnost a je po nějakém defektu, takže místo toho, aby se s námi chvíli svezl, tak se ze sedla převalí okolo skupiny a hned jde do trháku, ale to se mu nepodaří, souputníci z M60 ze skupiny okamžitě reagují a jdou po něm, tak holt musíme všichni no, i když já osobně bych ho klidně jet nechal. Ještě tak 2x zkusí někde nastoupit a ze skupiny odjet, ale v tom větru fakt nemá šanci, takže to akorát znamená gumování se na větru pro nás všechny, ale nemám s tím zase až tak problém. Tedy nástupy by nám ve skupině docela šly, s tempem je to už horší, asi nejvíc to je vidět, když vyjde střídání na 614, tak ten úplně nesmyslně krátce zrychlí, ten za ním to teda ještě nějak vydýchá, ale pak se to zvýšené tempo snaží taky držet, což má za následek, že se to roztrhne někde za ním a zase se to chvíli jen zuřivě sjíždí, plýtvá se silami a nic pořádně z toho, no a pak když vyjde po tomhle guláši špice na mě a jedu si do horizontu nějaké podle mě celkem rozumné tempo mnohem pomalejší, než předtím nastolila 614, tak je za mnou najednou díra i 30 m, nikde nikdo a všichni se vydýchávají z předchozího šrotu, no tak ale co už. Takhle na cukačku to dotáhneme až do Nové Vsi v Horách na úpatí cílového kopce, kde hned odspodu odjíždí 608 a 614, ale 608 jede dál, kdežto 614 za chvíli začne trochu vadnout, takže se pět se nás zase dotáhne a v šesti pokračujeme dál, nechali jsme tu jen jednoho. Nahoru ke křižovatce se celkem jede, taky asi i proto, že to je po dlouhé době aspoň na chvilku úsek s větrem do zad, ale jsem tam zabudovaný celkem pevně, pak se to zase stočí směrem na Horu Svaté Kateřiny, kde to fučí šikmo zepředu a nikomu se jet moc nechce, tak si tam vlezu a nějak to udržuju, nechávají mě tam celkem skoro celou dobu, střídat se najednou nikomu nechce, ale je to mírně z kopce, tak moc neprotestuji a říkám si, že do cílového kopce jim snad na výkon stejně odjedu. Pak krátký sjezd na mostík, kde se samozřejmě 614 snaží jít přes mně, ale budiž mu přáno, finální kopec tak zahajuji z druhého místa, ale vím, že to je takový tempařský kopec se sklonem řekněme do 8 %, takže to mi celkem sedí a zakrátko se začnu od těch za sebou oddělovat a k 614 přibližovat. Netrvá to dlouho, a je zase za mnou, teď už definitivně. Před sebou vidím 608 a ještě jednoho, co s námi před tím nejel a byl někde víc vpředu, 608 ho dojede, chvíli jedou spolu, a pak se 608 oddělí a pokračuje sólo. Pro toho před sebou jsem si připravil takovou lahůdku, jak se člověk pořád kouká v televizi na přímé přenosy Tour, tak jsem si prostě nemohl pomoci, ale udělal jsem to tak, jak jsem to občas viděl u profíků, a když jsem viděl, že se zvedl ze sedla, tak jsem se v sedle snažil co nejvíc přiblížit až tak na 2 m, a když si ten přede mnou zase sedl a podřadil, aby si ulehčil, tak já se naopak zvedl, odřadil a mihl se okolo něj rozdílem několika km/h, až si asi musel chudák myslet, že to je snad motorka. Pak jsem si za chvilku tedy samozřejmě taky sedl, ale to už byl rozdíl mezi námi 50 m a jeho už mezitím určitě dávno přešla chuť na nějaký ten hák, pokud tedy vůbec takovou představu v tu chvíli měl, že ano. Závěr už je tak celkem v klidu, přede mnou v dálce postupně mizející 608 a ještě jeden, ale ty už nedojedu, za mnou se jakoby někdo přibližuje (nakonec to byla 311, nejmladší z naší skupiny, který střídal podle mě v té skupině ze všech nejrozumněji), ale už je taky poměrně daleko, takže na horizontíku nahazuji velkou, trochu to rozjedu k odbočce na Lesnou, 2 km do cíle stále velká, někde okolo mety 1 km to shazuju a dojíždím se ctí, nicméně v čase 2:30:35 h (tedy podle stopek, podle časomíry to bylo dokonce 2:31:06 h), což je o cca 7 až 8 min horší čas, než loni, ale ten vítr dnes udělal své, podobně si pohoršili vesměs asi všichni a vítěz to měl dnes dokonce o 11 min pomalejší (ztrátu na vítěze mám 0:25:08 h, což je o 4 min méně, než loni). V podstatě po větru to bylo jen chvilku do kopce v Nové Vsi a pak ten cílový kopec, jinak jsme se s tím dnes docela prali a v té naší skupině řekl bych skoro doslova.

V celkovém absolutním pořadí mi patří 79. místo ze 107 (111 na startu) a 21. z 27 ve své kategorii M40. Výsledek je ale odpovídající, tady to moc okecat nejde, prostě Dlouhá Louka rozdá karty hned na začátku celkem spravedlivě a kdo na to nemá, tak ten ty dobré prostě v ruce nedrží. Jinak trasa mi docela sedí, kopce mám prostě rád a hory ještě víc. Zvítězil Venca Nežerka (LAWI Stars – GIANT) v čase 2:05:58 h, který od Dlouhé louky jel sám v sólo úniku, což v tom protivětru si tedy vůbec neumím představit, o více než minutu před týmovým kolegou Filipem Endlerem a Jakubem Elbadri (Dukla Praha), konkurence prostě byla opět kvalitní. V cíli pokec s Jirkou Stránským z Active Tour, se kterým jsem byl na jaře ve Španělsku, zatleskat vítězům a vítězkám při vyhlášení, a pak už nejkratší cestou dolů, opět se zatáhlo a dala se do mě docela zima, takže na dobývání nových vesniček okolo Jirkova mě celkem rychle přešla chuť. Hned kousek pod Lesnou mě dojede skupina asi 10 lidí, takže cesta pak ubíhá docela svižně a co nevidět (no asi 58 min to bylo) jsem zase zpět u auta s další čerstvou stovečkou (103 km) v nohách. Pořadatelsky závod pěkný, začátek dokonce za asistence policie, křižovatky ošetřené, v cíli party stan s jídlem a pitím v ceně, tak se budu těšit snad znovu za rok!

Odkaz na záznam Strava: https://www.strava.com/activities/7445605271