Most-Lesná, 67 km, UAC a SAL, Most, aneb z pánve do hor

Po dovolené v Krušných horách jsem si na dva dny odskočil do Prahy, abych se do Krušných zase vrátil na 67 km závod Lesná zařazený do seriálu UAC a SAL. Původně jsem se nějak špatně podíval do kalendáře a nachystal se na sobotu 10.7., kolo už připravené v autě, sbaleno, budík na ráno nastavený, a pak až těsně před usnutím jsem se podíval pořádně a zjistil, že závod je až v neděli, tak ještě že tak, protože to bych byl jinak v sobotu v Mostě po 150 km v autě asi dost nemile překvapen a nebál bych se dokonce říci, že i docela pěkně nasranej! Naštěstí ale dobře to dopadlo a na start jsem vyrazil až ve správný čas, tedy v neděli 11.7. Závod dříve startoval v Litvínově, ale letos je změna a startuje se v Mostu hned u kostela … prostě dycynky Most! Večer kvůli předpovědi slibující brzy odpoledne deště zvažuji možnost dojet autem až k cíli na Lesnou, ale ráno už je předpověď o něco příznivější, tak se nakonec rozhoduji zůstat dole v Mostě s tím, že těch 30 km po závodě zpět k autu to snad za sucha ještě vyjde (a říkal to ráno u prezentace i Kapr, že to tak bude). Na rozjetí dávám objezd jezera Most, je to takové pěkné, houpavé kolečko, pozdravím se s Přemkem Kuchařem, Strejdou a jde se na start. Už v čase před startem (11:00) je docela vedro, tak se schovávám co nejvíc ve stínu a preventivně dávám i jedno Magnesium radši hned. Láhev vezu jen jednu, ve druhém košíku mám servisní bidon s duší a CO2 bombičkou, ať to netahám pořád jen na zádech. Přes startem krátký proslov pořadatele a je odstartováno.

První asi kilometr se jede z východní a severní strany kostela pomalu za autem, po nájezdu na silnici na Braňany je odmáváno a jede se už naostro. Trasa je zpočátku rovinatá, občas se to zhoupne, lidí je hodně a dost to pulsuje, několikrát se musí prudce brzdit a zase rychle rozjíždět, aby čelo neujelo, to moc nemusím. Naštěstí většina lidí je tu z UAC a JAL, takže to dlouho docela jde, ale nakonec se přece jen v jednom místě náhle dobržďuje tak prudce, že málem stojím na předním a kousek za mnou slyším, jak už to lehá, no ale bylo to naštěstí až kousek za mnou no. V Brňanech se najede na širokou silnici a hned je to lepší, navíc v obci Lom se silnice zvedá do kopce, který skončí až za dlouho, za hodně dlouho, přesněji na Dlouhé Louce. Celkem rád se odpojuji od čelní skupiny, tady nemá cenu se vydat do mrtva, nahoru zbývá opravdu ještě hodně, ale naštěstí v tom nejsem zdaleka sám, postupně se odpojuje čím dál víc lidí a já spíše stále někoho dojíždím. Po odbočce ze sinice na Osek se to už víc zvedne a rázem je to už boj dvojiček a jednotlivců, snažím se držet poblíž sedmdesátníka Igora Kubína (CSK Markus), ten mi sice nakonec odjede, ale ze skupinky vytvořené okolo něj je tu ještě dost lidí, tak se motám nahoru s nimi, v té nejprudší části před vesnicí trochu ztrácím kontakt, ale pak, jak se to na chvilku narovná, tak mobilizuji síly a u kostela už jsem zase zpět mezi nimi. Nahoře u hospody jsme přesně za 1 h od startu, postupně se to pospojuje a za chvilku je utvořena skupinka asi 12 nebo 13 lidí, pro přejezd přes Fláje ideální. Ze známých je tu Martin Šuranyi (CFC Kladno), jinak spíš lidi ze SAL. Skupina jede na mě dobře, v háku se vezu, na špici to bolí, občas se to musí trochu sjíždět, zkrátka o zábavu postaráno. Úsek na Fláje bohužel doznal od doby, kdy jsem tu jel naposledy (Krušnoton 2019), změn pohříchu k horšímu, je to tu samá díra a i když jsou poctivě označené růžovým nástřikem, člověk se má stejně co ohánět, aby nějakou netrefil, ale dobře to dopadlo, aspoň tedy v té naší skupině.

Sjezd od Flájské přehrady jedu na čele, ve druhé polovině mě tedy jeden předjede, ale jak se to otočí zpět k přehradě do kopce, tak jsem zase vpředu a všichni za mnou, tak to by šlo. Na prvním výraznějším horizontu nad přehradou jsme přesně za 1 h 30 min. V další fázi už ale pilku netahám a jsem spíš rád, že jsem zašitý někde spíš na konci a že se vezu, nicméně je dobré, že jsem si dokázal, že kdybych chtěl, tak bych možná i mohl. Ve výjezdu z Klínů si opět lezu dopředu, ve sjezdu do Mníšku se vezu, ještě si přitom stačím všimnout Ryby (CK Vinohradské šlapky), jak se hrabe ze škarpy, ale jsou tu už dvě auta, takže pomoci se mu již dostává. Ve sjezdu přes obec se to pak roztrhne a po odbočce na Novou Ves se vepředu nějak nečekaně jede, tak se to musí dojíždět a dost to bolí, tak to bylo trochu zbytečné, a navíc ti vpředu nakonec stejně zpomalí a zase se to všechno sjede. Ve výjezdu v Nové Vsi jdu nejprve zase dopředu, ale je to taková už trochu labutí píseň, vzápětí se okolo převalí dva domácí z KL Sport Most, za nimi se to pěkně natahuje a já si najednou naopak pěkně natahuji držku, abych vůbec uvisel. Jako rozcvička na finální kopec to bylo rozhodně kvalitní. Stopky ukazují rovné 2 h od startu a jede se pomalu do finále. Následuje mírný sjezd k odbočce na Horu Svaté Kateřiny, kam se sice dostávám na druhé pozici (tedy už za stále odskočenou dvojičkou kluků z Mostu), ale ten první to v nástupu do finálního kopce drží snad na 300 W a já nejsem žádná elektrická sekačka, abych tam toho v tuto fázi závodu ještě tolik poslal, tak se jen koukám, jak se to přese mně valí. Nepropadám ale panice, je jasný, že tohle dlouho nemohou vydržet a zkouším jet takové vrchařské tempo s tím, že snad ještě něco sjedu. No je to boj a výsledek nejasný, jako pár lidí v posledním kopci předjedu, dokonce i některé, kteří byli ještě před tou naší původní skupinou, pár zase předjede mě, je to tady už prostě férové kdo z koho. Trochu mě mrzí, že se už nedokážu dotáhnou na dres Martina, kterého vidím před sebou, je sice stále podobně daleko, ale prostě přede mnou a už cítím, že dnes se až k němu nedostanu. Po odbočce na lesní asfaltku do cíle se ještě mačkám, ale sil už moc není, naštěstí křeče dnes také ne, takže se dá jet, ale žádná velká sláva už z toho nekouká. Dostanu se ještě přes dva jezdce, z nichž ten druhý mi to ale ještě na cílové pásce vrátí, a je tu cíl.

Čas 2:23:56 h, průměr 28,4 km/h, ztráta na vítěze 0:29:06 h, umístění 98. ze 150 (158 na startu) absolutně a 18. z 26 ve své kategorii CDJHZ v rámci UAC (64 bodů do začátku dobrých). Výsledek asi odpovídá tomu, na co aktuálně mám, lépe bych to asi už moc nezajel. Přitom trasa mi docela seděla, je to skoro pořád do kopce, což mi mentálně vyhovuje, akorát fyzička na to už tolik není, ale jelo se mi ještě docela dobře, to na rovinách a větru bych chcípal víc, kopce mi tolik nevadí. Zvítězil Pavel Novák (Tufo Prostějov) v čase 1:54:46 (35,5 km/h) před Michalem Kollertem (Xeelo Cycling Team) a Václavem Nežerkou (LAWI Stars – GIANT), prostě se tu letos sešla celkem silná konkurence. V cíli pokec s Hankou Doležalovou, pak s Přemkem, a jelikož obloha se začíná zlověstně zatahovat a vyhlášení je stále v nedohlednu, tak raději sedáme na kola a míříme co nejrychleji zpět dolů do Mostu k autům. Nahoře mě ještě Přemek naštěstí upozorní na startovní číslo 222, které jsem zapomněl v cíli vrátit a mám jej stále na zádech, vracím jej na poslední chvíli u stolku časoměřičů, a pak už jen zbývá spustit se převážně dolů do Horního Jiřetína, a pak okolo chemičky do Mostu. Přemek poslední kilometry krásně odtáhne, takže nakonec jsme u aut suchou nohou a plavák mě zastihne až asi za 20 minut cestou v autě, takže načasování vyšlo. Závod pěkný, má zkrátka něco do sebe a je podle mého gusta, jen škoda rozbitého úseku okolo Flájí, jinak byl asfalt většinou pěkný, dokonce i na Dlouhou Louku byl převážně nový koberec, tak tam to tak letělo, že si člověk pomalu ani nevšiml, že už je nahoře! 🙂 Pořadatelsky také skvělé, start za asistence policie, křižovatky ošetřené, v cíli party stan s jídlem a pitím v ceně, tak jen tak dál a za rok snad znovu!

Odkaz na záznam Strava:
https://www.strava.com/activities/5610710681