Prosenická Lhota (DA-BA)

V neděli 1.5., den po Břežanské osmě jsme namísto zrušeného hromaďáku Šlap okolo Slap (UAC) zamířili s Přemkem na jiný hromadný závod, a to Povltavské ligy DA-BA, konkrétně Suchdolské okruhy. Jednalo se o první letošní podnik této soutěže a jelo se po trati se startem v Prosenické Lhotě, dále přes obce Prosenice, Bříšejov, Suchdol, Klimětice a Luhy zpět na místo startu, to celé osmkrát. Vlastně místy i devětkrát, protože cíl nebyl v místě startu, ale až zhruba po polovině dalšího kola na konci nejprudšího stoupání v obci Suchdol (celkem 77,9 km). Sám pořadatel uvádí, že se jedná o náročný, kopcovitý okruh, ale to jsem si přečetl až později. Na startu jsem věděl pouze to, že okruh měří nějakých 9,4 km a pohybuje se v nadmořské výšce 390-460 m.n.m. s celkovým převýšením cca 170 m na okruh. Ono samotné to ještě nezní tak hrozně, ale …

… když se k tomu dodá, že jsou na tom devítikilometrovém okruhu celkem tři kopce, navíc jeden s cca 14%, a že se k tomu jede opravdu rychle, tak pak to začne i takhle na papíře bolet podstatně víc. Na startu se v naší kategorii sešlo 33 závodníků, což je prý na poměry této ligy dost a zjevně to bylo dáno tím, že si tento závod zvolila řada jezdců (včetně mě) jako náhradu za zrušený UAC na Slapech. Po startu se na nic nečekalo a jelo se hned hezky od podlahy, první Suchdolský kopec i následující horizont na Klimětice (zde jsem zahlédl, jak se na čele větrá asi čtveřice jezdců a za nimi jako stíhací skupinka byl Přemek s Vítkem Černým z KPO) jsem ještě vydýchal, byť na úplném chvostu hlavního pole. Za Kliměticemi se to na chvíli dokonce celé sjelo, ale pak přišla otočka do mírného kopce a silného protivětru, chytil jsem tam asi 5m díru, a to byl můj konec v první skupině. Společně s Mírou Zbuzkem z CK Záluží jsme se chvíli pokoušeli balík dojet zpět, ale někde za obcí Luhy jsme definitivně rezignovali a čekali, kdo nás zezadu sjede. Netrvalo to dlouho a dojela nás taková menší skupinka, ve které byli i asi tři jezdci ze starší kategorie, kteří jeli jenom pět okruhů. Jedním z nich byl i Michal Stark z Dukly, člověk, který jezdí závody jen s jednou nohou (bez protézy). Vidět ho, jak láme ten 14% kopec v Suchdole, ve kterém měla většina ostatních zdravých jezdců co dělat, byl opravdový zážitek. Někdy v průběhu pátého kola nás zezadu dorazila dvojice Martin Kubín a jezdec v dresu Alltraning.cz/Lawi, v cíli pátého kola se odpojili starší jezdci, a my v sedmi lidech jsme objeli ten zbytek až do cíle. Škoda jen, že se nejelo moc konstantní tempo, pod kopcem vždy někdo nastoupil, horko těžko se to pak nahoře sjíždělo zase dohromady a následně se pokračovalo třeba 25km/h po rovině, aby se do dalšího kopce najelo opět třicítkou. No moc jsem to nechápal, ale ani neřešil, byl jsem prostě rád, že se nějak držím a hlavní moje starost byla, abych nezůstal jako odpojený vagon sám někde mezi poli. Navíc mi začalo něco příšerně skřípat v kole, což na psychické pohodě také moc nepřidalo. Ale největší potíže mi činila Suchdolská stojka, krátká, ale prudká, takže se jezdila silově a pěkně rychle, prvních šest sedm kol jsem v ní pěkně trpěl, několikrát jsem zde nabral ztrátu a za horizontem to pak horko těžko sjížděl. Při nájezdu do posledního kola jsem si však všiml, že většině ostatních to zdaleka nejede tak, jako v předchozích kolech, a že už ani nemusím jet úplně na krev, natož abych za horizontem něco sjížděl. V posledním kole zkusil Kubajz nastoupit už v Prosenické Lhotě, ale nakonec se to až na jednu výjimku sjelo zase dohromady a rozhodoval spurt do té stojky. No spurt to v pravém slova smyslu už ani nebyl, prostě šlo o to, vůbec se nějak dostat nahoru a pokud možno dříve, než soupeři. Jel jsem to zhruba stejně jako už několikrát předtím, když jsem přitom povlával na chvostu skupiny, ale v tomhle posledním kole už měli všichni dost, takže najednou koukám, že se sunu do cíle na druhém místě ve skupině! Stopky se zastavují na 2:20:23h, což činí průměr 33,3 km/h, a to na tuhle trať není zase tak úplně málo. Každopádně na vavříny to opět překvapivě nestačilo, i když třeba Přemek byl tentokrát hodně blízko:

7. Přemek Kuchař, Sokol Veltěž, 2:06:42, 37,0 km/h
16. Milan Beránek, TJ Sokol Králův Dvůr-VARTA, 2:17:59, 33,9 km/h
21. Radim Skála, Sokol Veltěž, 2:20:23, 33,3 km/h

Musím říct, že mne docela překvapila náročnost a zejména rychlost závodu, řekl bych, že jsem byl v cíli vyřízený více než na Doksech, byť délka závodu je prakticky totožná. Tak aspoň doufám, že na Doksech už tolik trpět nebudu! Fotky z trati tentokrát žádné nemám, takže sem dávám jen takovou imageovku, kterou jsem si vyfotil po závodě, aneb takto nějak jsem si po dojezdu také připadal:

Kompletní výsledky zde:
http://www.da-ba.com/314000%20discipliny_silnice_0013_pros-lhota.htm