Soustředění Kouty 2015

Den 8

Jak jsme řekli, tak udělali. Naposledy do BikeParku, oběd, zabalit a odjezd směr domů. 
Aktuální informace : příjezd do Zdib cca 18 hodin.  
Malé upřesnění : cesta probíhá dobře, expedice se blíží k Hradci Králové, takže poslední odhad je 17:30 

Den 7

Dnes opětovně do BikeParku. Eliťáci pojezdili různobarevné sjezdy a konečně vytáhli Romana na střední úsek Koutíkova sna. Dle zaručených zpráv i on si to začal užívat ! 
Další skupina pošetřila trochu ruce od neustálého brždění a využila krásného počasí na návštěvu horní nádrže PVE Dlouhé Stráně. 
Cestou navštívili i naučnou Rysí stezku a šplh na „sokolí“ strom nemohl chybět. 
Zítra dojezdit poslední body, zabalit, nic nezapomenout, oběd, zamáčknout slzu a hurá domů.
A ještě malá připomínka, jak oblíbené máme trenéry – poté, co je celý den ničili na kole – myslíme, že to nebylo jen slíbeným nanukem….

Den 6

Den jak malovaný pro cyklistiku. Všichni jsme se nacpali do aut a přejeli hřeben Jeseníků až do Černé Vody, výchozího místa na Rychlebky. 
Cestou nahoru někteří brblali a i uronili slzu, ale byli ujištěni, že od začátku se vlastně vracíme a jiná cesta návratu, než přes vrchol, neexistuje.
Největší masochisti si 2x užili Wales, a celá výprava Velrybu. Zde došlo k nebývalé shodě názorů, že to byl nejhezčí zážitek, kterému mohl konkurovat tak jedině návratový sjezd SuperFlow. 
Jídla a pití bylo dost, a nakonec se všichni ve zdraví vrátili na základnu. 

Den 5

Omlouváme se za opožděné informace, ale včerejší den byl tak nějak výživný…Dlouhovečerní oprava asi 9 kol, neboť materiál dostává díky zvyšujícím se dovednostem pěkně zabrat. A potom logistická příprava dalšího dne, kdo, kdy, kde, kam a co – prostě briefing. A protože zjišťujeme , že nejsme moc briefingové typy, takže report vzniká až tak pozdě…..
Dopoledne fakultativní výlet do největší PVE (přečerpávací vodní elektrárna) Dlouhé Stráně. Údaj o náběhu 650 MW do 2 minut jistě odborníky oslní, velikost oběhové části reverzní Francisovy turbíny zase zaujal děti. 




Odpoledne plni sil a odhodlání jsme se opět vrhli do Bike Parku. Z permic se jen čoudilo stejně tak jak od pneumatik. Jak jsme psali za začátku, spousta defektů a v tom prachu a drncání dostávají šaltry pěkně zabrat. Ti nejmenší už jsou tak dobří, že brousili začátek kořenatého úseku Koutíkova snu. Na videu je už trochu těžší část, kterou ti nejmenší zatím nejezdí.





A další den se chystáme na celodenní výlet na Rychleby. Co nás tam čeká, můžete zhlédnout na videu, které vzniklo v roce 2013. 

Den 4

Dnes celý den na laně. Všichni jezdí moc parádně a je vidět, že se zlepšují. Kdybychom to chtěli parafrázovat – tak máme málo dobrých trenérů. 
Peníze do permicí se jen sypou a to je vlastně dobře. 
A teď hlásí kuchařka, že asi vaří dobře, neboť se vrací jenom prázdné talíře. 
Nahráváme několik videí, abyste se mohli pokochat. Budou postupně přibývat.






Den 3

Cíl dne splněn. Všichni parádně vyšlápli až nahoru pod vysílač. 


Na Švýcárně dělají lahodné borůvkové knedle, ovšem vepřová se špenátem také nebyla špatná. 

Dlouhý sestup dolů, na závěr asi 1 km před barákem si téměř všichni osvěžili kotníky a zapálená lýtka z náročného dne. Tedy skoro všichni. Vyjímkou byl Adam, který tam hupsnul skoro celý. Ale holky se na něj složily a tak domů dorazil oblečen a v suchu.  

Den 2

Po nočním vydatném deštíku, jsme se rozdělili na několik skupin. První dvě vyjely na Dlouhé stráně, bohužel tam nebylo počasí na vrcholovou fotku (mlha a fučelo) , tak obratem mazaly dolů. Malda se Zuzkou si to střihly na silničkách v rámci kvalitního tréninku. Celkem asi 14 km, 800m výškových. Poslední skupina pojezdila nějakou techniku v blízkém lese na kořenech. 






















No a po dobrém obědě jsme všichni vyrazili opět do bike parku. Eliťáci pokořili i Koutíkův sen, jinak většinu času jsme trávili na Medvědici a Hřebenovce. Moc hezké poježdění, které bylo vylepšeno v poslední jízdě vydatným deštěm, takže nácvik jízdy po mokrých kořenech, kamenech a bahně proběhl. 

Zítra se chystáme dobýt nejvyšší kotu v kraji. 


Den 1

Ráno společně nahoru i dolů na seznámení s terénem. A když se Vilda radoval, že je první, kdo upadnul, tak nepochodil, neboť úplně první to sklopila Majda -:) 

Máme za sebou i první defekt. Natřikrát Verču zachránil sprej a nějak se dostala na kole dolů. Při lepení jsme našli 2x střihlý plášť. Zalepíme. Pak se objevily další 2 menší dírky – opět zalepíme. Po dalším nafouknutí nacházíme opět 2 malé jiné otvůrky, kudy uniká vzduch. Říkáme si, když jsme již vyplácali 4 záplaty, tak ty dvě ještě dáme. 6 nových záplat a po nafouknutí už nečekáme žádný únik. Nicméně při bedlivém zkoumání zjišťujeme, že nám zbývají další 4 pidi dírečky…. Grrr. Verča snad musela přejet ježka a tak 2x si couvnout. Duše letí vzteky do koše se 6 novými záplatami. 

Nová duše to řeší. Nutno ještě podotknout, Verča odpoledne defektila ještě 2x. Takže titul píchačka dne zná svého majitele. 

Obědy mizí v útrobách účastníků zájezdu.


No a někteří nemají dost a o polední pauze skáčí přes všechno , co je zrovna nablízku.




Odpoledne jsme trošku přitvrdili a moc se všem myslím líbilo. Několik humorných výletů do přilehlých roští, řešíme drobné oděrky. A čeká nás lahodná večeře. 

Den 0
Ani to nebolelo a úspěšně jsme dorazili do BC. (čti base camp). Kola se vešly do lyžárny, a všichni účastníci zájezdu našli svou postel. 

Při kontrole vybavení jsme zjistili, že nám chybí celé 2 cyklo láhve. Hádejte komu ? Dětem samozřejmě ne, ale vedoucím…. 
Dnes máme za sebou první výlet po okolí asi 80 minut zvlněným terénem. Trochu nás překvapily malé děti, neboť jsou tak rychlé, že moc ani nepokecáme. 
Teď nezdržovat a v sedm na večeři.