Zákolany a první letošní UAC pódium, nebo ne?
Po nepodařené časovce v Bášti a vcelku dobrém vystoupení na prvním UACu v Hřebči, kde jsem dojel do cílového spurtu s naší amatérskou elitou, jsem byl zvědav, jak ta letošní sezóna vlastně začne. V Bášti se nedařilo a čas byl, jako bych měl na trati defekt. Po této „čáse“ vyvstanulo spousta otazníků, naštěstí se jel hned druhý den Hřebeč a dojezd s čelem závodu mi dal zapomenout a přidal trochu jistoty, že to přece jen nebude tak špatné.
Od té doby proběhlo 14 tréninkových dní, kdy jen závidím ostatním, že se mohou rozzávodit na jiných akcí. Já se bohužel do závodní pohody dostanu o něco později. Ale tuto neděli nás konečně čekal druhý UAC závod a to časovka do vrchu v Zákolanech. Nádherný víkend jsem užíval s dětmi, neb nám mamina odjela na nějaký welness víkend a tak nemám v plánu kromě této krátké časovky do vrchu žádný kilometr navíc. I tak, ale jsem vděčný za jejich schovívavý přístup k mému závodění.
V sobotu před jedenáctou vyjíždím na start závodu, bohužel autem, abych pošetřil čas, takže se rozjíždím až v místě startu. Představuji si na této trati čas pod 4:40, což by mělo stačit na dobré umístění. Rozjíždím se po rovince směrem ke Kladnu a přemýšlím jestli velkou nebo malou placku od začátku, přeci je tam místy i kolem 10%. Nakonec na startu volím rovnou velkou, abych v kopci neztratil při přeřazování. Boužel jsem někam zašantročil v autě hrudní pás, tak jedu jen na pocit. Od začátku se jede docela dobře, ale dost to napaluji, už před vesnicí míjím prvního co startoval půl minuty přede mnou. Ve vesnici taky končí ostřejší stoupání a dále se spurtuje v dlouhém táhlém, ale lehčím stoupáku na horizont – letos okořeněném lehčím protivětrem. Chytám se dole za oblouky, stoupnu do pedálů a jedu co plíce dovolí. Nohy jsou v pohodě, na téhle časovce je limit v dechu. Ještě se před páskou snažím dojet dalšího co startoval 1 minutu přede mnou, ale už to nejde a tak mám alespoň dobrý magnet. Nakonec se dívám na computer a čas je pro mě lehčím zklamáním něco kolem 4:45. Uklidňuje mě proti vítr a dávám palčivé plíce dokupy. Potom se do vyhlašování ješte lehce svezu.
Před vyhlašováním zjišťuji, že mě spolu s dalšími ošidili ješte o půl minuty, ale to se po protestech posledních závodníků vzápětí vysvětluje – došlo k posunu posledních cca. 10 závodníků, neboť ten přede mnou asi neměl startovat. A tak nakonec mě v naší kategorii vyhlašují na třetím místě. Včera večer jsem pak ale otevřel oficiální výsledky a vypadá to, že nakonec v kategorii B jsem až na bramborové pozici – nějak to popletli – asi budu muset na příštím UACu medaily vrátit. Tak snad se pódia dočkáme na dalších závodech. Příští týden nás v UACu čeká moje méně „oblíbená“ trať na Slapech, kde budem startovat spolu s Radimem. Snad zde prolomím každoročně nižší výkonnost na začátku sezóny.
Vysledky: http://www.uac.cz/vysledky/zavod/99.php